Hlášení Kliďase Velikána:
Slunce odchází den co den ze své návštěvy dříve a dříve, na horských štítech chumelí, sníh brzy přijde níž… To je chvíle, kdy celý náš kmen má naloveno na zimu a já se mohu se spokojeným úsměvem hřát u ohně ve Velké síni, poslouchat praskot dřeva a… konečně dopsat do naší kroniky zajímavosti z naší vesnice! Tak tedy…
V sobotu 29. července roku 2023 jsme se po dlouhé zimě sešli v naší vikingské vesnici Blp! Zimní sníh vystřídal dopoledne letní déšť, ovšem při obchůzce po našich staveních už nás nebe nezalívalo, a tak jsem mohl u první kmenové večeře přivítat všechny své oblíbené rody: Martensonů, Davidsonů, Felisonů, Mikaelsonů a Barbarsonů! Po zimě už nám moc zásob nezbývalo, na jednu řízkovou hostinu to však ještě stačilo! Náramné hody!
Řízková hostina mi byla po chuti, nedostatek řízků na hostinu další už mi po chuti nebyl, ale já věděl, co s tím! Drakům se musíme podívat na zoubek! Plaší nám kance a ryby, žerou nám ovce, zapalují nám vesnici vždycky když zrovna negrilujeme… S tím se muselo něco udělat! Přece nám nebude furt kručet v břichu a nebudem si notovat Hamů papů (kliknout pravým a otevřít v novém okně 🙂 )… A já věděl, kde mají ty bestie hnízdo! Takže jsem tam naše bojovníky vyslal, aby v tichosti pobrali, co nejvíce dračích vajec! Děsovce obludného jsme sice nakonec probudili, ale mezitím jsme stihli pobrat materiál na hodně pánví omelet!
Druhý den se můj sen o omeletě rozplynul… Škyťák, můj milovaný synek, se bohužel šprajcnul, že přece nemůžeme sníst malé dračky a nabídl, že draky vychová a vycvičí. Zaručil se zarachem na 5 zim, pokud by selhal, tak jsem mu dal prostor pro seberealizaci. Pak se nám z vajec vyklubali malí dráčci a začal ve vesnici šrumec! Pro jistotu jsme korm draků trénovali i sebe, především střelbu z luku, kdyby se něco zvrtlo… Taky jsem je chtěl naučit runy, ale Škyťák si prosadil nějakou novinku – morseovku. Prý je to jednodušší a neznají to ostatní barbarské kmeny. Po kom je tak tvrdohlavý?!
Dvakrát denně jsme upsořádali po zbytek našeho krátkého místního léta sněmy rodů, na nichž jsme byli vyšňořeni buď v našem nejlepším kostýmovém oblečení, nebo v barevných tričkách rodů i s vlajkami! Na jednom z prvních sněmů padlo, že potřebujeme sehnat něco v lese, jenomže to bylo teritorium teroráčků, malých dráčků s pařáty, které zachytávaly za vše (slepí lidé by si je mohli splést s ostružiním…). Do tak nebezpečného terénu jsem vyslal dvojice starších. Tyto dvojice se držely vlastních taktik, uhranula mě především ta Tády, jenž v klidu zapisoval, zatímco jeho parťáka oHýnka St(/v)ačinu teroráčci táhli pryč! Ale nedal se! Večer předvedlo nebe úchvatnou scenérii. Něco takového prý nepamatuje ani věštkyně Góti.
V dalších dnech jsme zdokonalovali sebe i draky v rámci různých hravých tréninkových cvičení…
Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že se něco chystá u Vyděděnců a jejich náčelníka Alvina Zrádného! 3. 8. se starší vydali na výzvědy do skal, mladší tajně pronikli do Alvinových stájí, k mému oddechnutí žádné draky nenašli…
Další den jsme využili sucha k opékání pečínek u ohně a halasnému zpěvu písní!
Poté přišlo čtyřdenní období monzunových dešťů, kdy jsme se stáhli do Velké síně, testovali jsme vědomosti o dracích, mapovali jsme území v rámci hry Kartografové, či jsme zkoušeli limity vlastního těla v obratnosti. Pro ukrácení chvíle dva blpané Dejv se Zbyňuellem, studující dálkově (protože vzdělání je důležité!) loutkoherectví na ostrově Chuligánů, napsali a zinscenovali svou vlastní loutkohru! Taky jsme Velkou síň zahalili do tajemné atmosféry, ve které byli všem Vikingům předány nové hodnosti za další tábornický rok!
Přestože se vyjasnilo, mou hlavou pluli nové ještě těžší mraky! Na lepší počasí čekal i Alvin Zrádný a jednoho rána nás přepadl při snídani (!!! to se dělá?!!!) a unesl naše draky!!! Ptali jsme se na pomoc Góti, která nám odhalila, že k odhalení Alvinova doupěte by se nám šikla mapa, která však byla na útržky rozeseta po celém ostrově! Všichni jsme museli během více jak 20 úkolů nasadit nejen své hroudy svalů, ale taky fištrón! Mapu jsme navečer poskládali a do karet nám hrál i dárek od Thora! Jeden z únosců při útěku z draka spadl a uvízl na jezeře, tak jsme ho šli zachránit, abychom si s ním mohli promluvit!
Po našich tajných mučících praktikách nakonec kápl ódinovskou a na mapě (dokonce po pravdě) označil místo, kde Alvin naše dráčky drží. Rovnou jsme si to tam namířili a to vám byl boj! Ještě teď mě z toho elektrizuje kožich! Nejprve se obě strany pokusily tu druhou vyděsit válečnou hakou, ale to je jako kdybyste Snoplivce učili vybraným způsobům – zbytečné! Alvina jsme vzali útokem a hnali jsme ho skoro až k vikingské osadě Gdaňsk! Ptáte se, jaký taktický prvek bitvu rozhodl? Naše přesila!
Po vyhnání Alvina opadlo ve vesnici napětí, tudíž jsem vyhlásil i 1482. blpský ples s bohatým rautem, vyšňořenými tanečníky a tanečnicemi a s (o)hranými hity jako Vánice, vánice přicházejí, Dragostea slintej, Na Božanov sněží, Tam za vodou je cosi, Vločka je má kočka, S pendreky na draky, Ryby se maj chytat před vánicí, „Travičko zelená, proč rosteš jen jeden měsíc?“, nebo germánské Wie, Wie king. Taky nám jednotlivé rody připravily skvělá představení! Například excelentní soutěž Co na to Barbarsoni? Představení z Asgaardu – Hvězdné války! Vrchol sledovanosti hlásily naše bránice při zpravodajství Martensonů! Z originálu se dochovaly pouze kolorované jeskynní malby, ale inscenaci jsme ještě zvládli zaznamenat pro pokolení příští…
Posledními úkoly před zazimováním byla každoroční blpská olympiáda dvoučlenných hlídek, která ještě mohla zamíchat týmovým pořadím, a poslední nástup, kde se vyhlašovali nejlepší Vikingové a také to týmové pořadí, o kterém opět do poslední chvíle kromě mě a Góti nikdo nevěděl! Vítězní Martensonové si nakonec odnesli krásný dřevěný pohár, který vyrobil o zimních vánicích mistr dláta Dejvason, který si však ke svým výrobkům vytváří citová pouta, proto to pro něj bylo těžké loučení…
Na závěr jsem ještě svolil, že dvorní bard a profesor kakofonie Mukl Pukl zahlaholí svou čerstvou píseň s čerstvými zážitky. Nakonec se většina kmene rozhodla, že na zimu se odebéřou do svých letních destinací s podivnými názvy jako Nový Bydžov, Hradec Králové, Praha a podobně! Doufám, že se mi za rok zase vrátí a společně doladíme trénink draků tak, že si budeme moci zaslouženě říci, že známe jak vycvičit draka!