Ze zápisků kapitána Jacka Steboua
V neděli 2. 8. 2026 odpoledne jsem se sešel na popud prvního důstojníka (Dejva) Gibse Morgana v božanovské laguně. Čekal jsem, že mě Gibs prostě chce jen vidět, protože jsem vždy byl jeho nejskvělejší kapitán, a že u rumu zavzpomínáme na staré časy a zaklejeme si, že jsme přišli o Černou perlu. Jenomže Gibs Morgan mě velice a povětšinou příjemně překvapil, až ohromil! Prý prodal hodinky po babičce a za to zakoupil pět lodí i s velícími důstojníky (úžasné!) a že se vydáme na moře najít Černou perlu a vrátit ji do vlastních (mých) rukou (úžasné)! Výměnou za tyto službičky se Gibs Morgan povýšil na hodnost takykapitán (hm).
Následně opravdu dorazili vel(í)cí důstojníci s pěti loděmi v impozantním příjezdu k hloučku nových pirátů, kteří sem zabloudili bůhvíodkud a kteří byli vybráni důstojníky na jednotlivé lodě (oddíly) s drsnými, či poetickými návy:
Postrach moří
Pomsta královny Eliviky
Prokletý kompas
Správný směr
Neškodná vlnka
Záhy jsem se usnesl, že božanovská laguna bude i dobré taktické přístaviště, takže jsme výpady na moře podnikali dalších třináct dní odtud. Následující dny jsme se vydali doslova po stopách různých pirátů, kterých jsme se ptali, zda, kdy a kde viděli naposled Černou perlu a pak z jejich odpovědí vzešlo její poslední útočiště – Isla de Muerta! Hm, tam se mi moc nechtělo, tak jsem na ostrov ovládaný kapitánem Barbosou a jeho kumpány vyslal kumpány naše a to pod rouškou noci. Počítal jsem s tím, že se může změnit naše návštěva v střet, proto jsme ještě předtím podvečer prosmejčili palubu, vytáhli roztodivné zbraně a (v rámci sportovního večera) jsme se s nimi učili zacházet.
Kapitán Barbosa si ostrov pohlídal a v noční hře naše piráty postupně všechny zajal! Zradil ho však jeho hlad po vzrušení ze hry a zajatce vyzval ve hře v kostky. Ne vždy nám Poseidon přál, ale nakonec všechny zajatce Barbosa propustil (až na takykapitána Gibse Morgana) a také jsme mu po částech během hodů rozebrali celou Černou perlu (nepozorný hlupák!) a ještě v noci ji složili!
Jenže když na druhý den dopoledne dorazil ze zajetí i takykapitán Gibs Morgan s tvrzením, že se dokázal osvobodit sám (to určitě), pojal jsem jasné podezření… Všechno to bylo moc lehké! Barbosa se Perly prostě kontrolovaně zbavil a mou posádku pustil… ale proč? A pak mi to docvaklo! Prohýřil poklad z aztéckého zlata, a proto byla jeho celá posádka prokletá a tím, že nám podstrčil Černou perlu, přešlo prokletí na nás!
Pak už jsem si to jen jednoduše ověřil, když jsem na efekt, aniž by o mém záměru měl kdokoli tušení, před zraky ohromených posádek zastřelil Gibse! Který se samozřejmě po chvíli zvedl, protože jsme prostě byli prokletí a nesmrtelní.
Plán na další dny byl jasný – sesbírat v celotáborových hrách všechny mince zpátky do pokladu! Ale protože slunce pálilo víc než paprička carolina reaper, začali jsme plavbou do Radkowa, kde jsme se chladili na koupališti a ničili se v ninja parku.
A pak dny začaly ubíhat rychleji než sardinka prchá před žralokem! Takže jsme stihli napříkla rest z minulého tábora – hru pašeráci! Zároveň jsme vytvořili nový rest, neboť jsme v naší laguně nenašli oblíbenou hru přístavy, na kterou se tedy můžou plavčíci těšit příště! Prokleté mince jsme získávali za hry „jídelák“, „špejle“, „vláčky“, obrazovnu a další! Zakřepčili jsme na první menší diskotéce, zabékali u táboráku, kde se sešly tři kytary, dvě ukulele, cajon a housle! Úroveň zpěvů byla tak dobrá, že to nevyplašilo ani racka chechtavého, který se vznášel těsně nad opékanými buřty! Nebo to byl netopýr?
Vzájemně jsme se poráželi v turnajovém odpoledni, plnili jsme úkoly během půldenního výletu, občas jsme hupsli do bazénku.
Někteří se vydali se speciálními brýlemi na zatmění slunce měsícem a někteří pozorovali perseidy. Pokud jste o zatmění přišli, máme pro vás dárek!
Také byly předány hodnosti za počet účastí na výpravách Bude veget.
A najednou se blížil konec naší výpravy! Mince utěšeně přibývaly v truhle a ty poslední jsme vykopali z ostrova pokladů v závěrečné hře! Po celou božanovských mořeplaveb jsem si zapisoval, jaká posádka si jak vede, a na posledním pátečním nástupu na palubě jsme vyhlásili konečné pořadí! O něm však ve čtvrtek rozhodla tradiční závěrečná olympiáda, po které jsme si ještě vyhodili z kopýtka na diskotéce!
A jak tedy dopadlo pořadí týmů?
- Správný směr
- Pomsta královny Eliviky
- Postrach moří
- Neškodná vlnka
- Prokletý kompas
Na závěrečném nástupu došlo i na výstup Mukla Pukla – nejhoršího zpěváka od sprchy k umyvadlu – a jeho shrnutí tábora:
A tak jsem mohl na závěr hodit poslední zbývající minci aztéckého zlata k pokladu a zrušit prokletí… Jenomže se ke mně najednou přišoural Will Turner starší alias Tkanička a předal mi vzkaz od Davyho Jonese… Tak jsem to musel ještě přehodnotit a minci jsem k pokladu nepřidal! Rok prokletí ještě zvládnem, ale hlavně se nám bude ještě hodit nesmrtelnost!
Proto jsem vložil poklad do ruk důstojnice Baracudy, poněvadž já bych ho za ten rok taky jistě rozfofroval.
Poslední noc se chlapci z Postrachu moří chtěli potěšit s pohárem pro vítěze a také tím pokořit holky ze Správného směru, které už zaslouženě chrupkaly a krádež se výtečníkům povedla! Jenže vedoucí Bára nechtěla, aby někdo okrádal její svěřenkyně, proto se v duu se Zbyňuelem v půl třetí ráno odhodlali schovaný pohár uzmout zpět a i tato mise byla úspěšná! Jó, starý dobrý štengrovačky!
A tak jsme mohli v sobotu 15. 8. s radostí vyplout zpět do svých domovských přístavů s tím, že se v roce 2027 vrátíme a zatočíme s Davy Jonesem! Tak to s naší letošní hymnou na rtech ve zdraví přežijte a budeme se na vás těšit zas příště!
Facebook: www.facebook.com/budeveget
Instagram: https://www.instagram.com/tabor_budeveget/
Rajče: www.budeveget.rajce.idnes.cz
Youtube: https://www.youtube.com/@budeveget9267